Zpráva o průzkumu hrobky Redernů

Zpráva o průzkumu hrobky Redernů

Neděle , září 29, 2024

Včera jsem zde uveřejnil zprávu o otevření hrobky Redernů z roku 1908. Dnes zveřejňuji pracovní zprávu o průzkumu, kterou mi zaslal pan Jiří Šindelář z nestátní neziskové výzkumné společnosti Naše historie.

přejít na facebook Jiřího Šindeláře

přejít na facebook neziskové výzkumné společnosti Naše historie

Průzkum proběhl 30. 7. 2024.
Další obsáhlé vědecké zhodnocení připravuje člen naší společnosti Spolek přátel historických památek Frýdlantska, Doc. PhDr. Mgr. Milan Svoboda, Ph.D.

"Nedestruktivní průzkum a dokumentace nepřístupného podzemí – Frýdlant, kostel Nalezení sv. Kříže

Dne 30. 7. 2024 proběhla první terénní etapa projektu „Nedestruktivní průzkum nepřístupného podzemí kostela Nalezení sv. Kříže ve Frýdlantu“. První etapa sestávala z geofyzikálního měření v interiéru chrámu a následném ověřování anomálií vrtanými sondami. Primárním účelem průzkumu byla lokalizace nepřístupných podzemních objektů pod podlahou kostela a eliminace negativních projevů neznámého podzemí na povrchu, tedy ochrana majetku a zdraví lidí, kteří se v interiéru stavby pohybují. Použité technologie a metodiky navíc přinesly celou řadu nových poznatků a umožňují další bádání, které přinese celou řadu novinek k dějinám regionu.

Geofyzikální průzkum

Na základě zkušeností z obdobných projektů v minulosti jsme zvolili metodu měření zemním radarem. Metoda georadarového měření je totiž nejméně náchylná na rušivé projevy moderního vybavení chrámu. Pro měření bylo využito aparatury Ramac X3M (Geoscience Mala, Švédsko) s anténami o frekvenci 250 MHz. Hloubkový dosah v daném prostředí byl cca 3 – 4 m. Antény se přesouvaly po předem stanovených profilech spojitě s použitým krokovacím intervalem 0,05 m. Data z radarového měření byla již na lokalitě vyhodnocena a tím se podařilo hned na místě lokalizovat nejvýraznější anomálie – dutiny. Prakticky byla ověřena existence a přesná poloha hrobky Redernů (kaple Redernů), hrobky pod hlavním oltářem a hrobky pod jižní kaplí. Mimo tyto známé podzemní objekty se podařilo detekovat ještě další dutinu u severní zdi presbytáře (před vstupem do věže).

Při podrobnějším zpracování georadarových dat (postproces) byla zjištěna celá řada dalších anomálií. Jen jednu z nich lze však interpretovat jako dutinu. Nalézá se v západní části lodi kostela, v ose chrámu. Ostatní výrazné anomální zóny lze interpretovat jako druhotně zasypané jámy, případně starší hroby a hrobky. Největší můžeme sledovat před Vítězným obloukem a před náhrobky v jižní stěně presbytáře.

K dnešnímu dni provedené studium radarogramů se soustředilo především na hledání anomálií, které by mohly být neznámými dutinami. V rámci dalšího zkoumání se soustředíme i na menší anomálie, které by mohly být reliktem starších staveb a mohly by naznačovat něco o stavebním vývoji církevních staveb v daném místě.

Sondážní ověření georadarového průzkumu

Ze známých podzemních objektů (hrobek) nebyla zkoumána krypta pod hlavním oltářem, která je dodnes přístupná (přístup od východu). Zkoumány a dokumentovány byly tři pro člověka nepřístupné hrobky.

1 – hrobka pod podlahou jižní kaple

Jde o velký podzemní objekt, který svým rozsahem sleduje půdorys jižní kaple. Do hrobky byl zaveden prototyp speciální průzkumné sondy. Nebylo v tomto případě nutné realizovat ani průzkumný vrt, tedy průzkum tohoto objektu proběhl plně nedestruktivně. Hrobka byla dokumentována ze dvou směrů – z větracího okénka v jižní obvodové zdi kostela a otvorem pro železný čep v rohu náhrobního kamene v prostoru vstupu do kaple (severní část). Jde o velkou podzemní místnost s valenou klenbou (osa klenby S-J). Stěny i klenba jsou omítnuté bílou omítkou. V jižní stěně je malé větrací okénko. V severní stěně je původní vstup do pohřební komory – menší šachtice se strmým schodištěm na dně. Původní vstup je krytý náhrobním kamenem. V rozích kamene jsou čtyři kovové čepy, které umožňovaly zvedání kamene a opakované otevírání vstupu do podzemí. Na spodku kamene (uvnitř hrobky) je patrné reliéfní zdobení. Na dně pohřební komory je vrstva trosek z rozpadlých dřevěných rakví a větší množství lidských kostí (dobře zřetelné dlouhé kosti a lebky). Nikde na stěnách a klenbě nebyly zaznamenány doklady o statickém (nebo jiném) narušení stavebních konstrukcí. Máme zde však řadu indicií, které ukazují na opakované zatápění podzemní prostory vodou (pravděpodobně při povodních).

2 – hrobka u severní zdi presbytáře (u vstupu do věže)

Jde o menší hrobku – půdorysně 2,1 m x 0,7 m, s delší osou směru V-Z. Do hrobky byl uložen jeden pohřeb a následně byla hrobka zaklenuta cihlovou klenbou. Cihlové stěny a cihlová klenbička s vyhřezlou maltou. Dno vyplňuje jedna rozpadlá dřevěná rakev. Vrchol klenby je 0,55 m pod podlahou kostela.

3 – hrobka Redernů

Velká pohřební komora – 4,65 m v ose S-J, 4,45 m v ose V-Z a světlá výška 1,85 m do vrcholu klenby. Vrchol klenby je 0,54 m pod podlahou kaple. Podzemní místnost je zaklenutá valenou klenbou (osa klenby S-J). Stěny i klenba pohřební místnosti jsou omítnuté bílou omítkou. Na klenbě je velmi dobře patrná tzv. Vodní čára, která ukazuje, že někdy v minulosti (pravděpodobně opakovaně) byla prostora zatopena vodou až téměř do vrcholu klenby). Podlaha v pohřební komoře je z cihel, nebo z pálených dlaždic (je vidět jen lokálně). Většina podlahy je pokryta sedlinou z rozpadlých rakví, případně organikou z výplní kovových sarkofágů. V severní stěně je prolomeno větrací okno a v jižní původní vstup. Vstup je krytá plochým náhrobním kamenem bez zdobení. V pohřební komoře je zdokumentováno 5 kovových sarkofágů (podle podoby oxidace měděné). Dva u západní stěny, dva u východní stěny a jeden, který druhotně přenesla voda pod vstup na strmé schody pod vstupní šachticí. V centrální poloze (uprostřed pohřební komory) je zdokumentovaný pohřeb (lidské ostatky) v rozpadlé dřevěné truhle. Dobře přístupná lebka umožnila naskenování ostatků. Vytvořený digitální model lebky by mohl v budoucnu umožnit vědeckou aproximaci zemřelého. Podle jistých indicií by se mohlo jednat o ostatky samotného Melchiora z Redernu. To však je otázkou dalších měsíců podrobného zkoumání. Na jižní stěně pohřební komory (vedle vstupu) je zavěšena velká kovová cedule s obsáhlým textem v německém jazyce. Další nápisy jsou zřetelné i na bílé omítce stěn.

Na průzkumu spolupracovala nestátní, nezisková a výzkumná organizace Naše historie."

Přiložená fotografie z kamery, spuštěné do prostoru hrobky, ukazuje jednu z posunutých rakví, která vlivem vniknuvší vody změnila své původní místo a dostala se až ke schodišti pod uzavřeným vchodem do hrobky.

Zatím žádné komentáře
Vyhledávání