Výstava, kterou připravuje „Spolek přátel historických památek Frýdlantska“ z.s., si klade za cíl seznámit návštěvníky s pěti majiteli frýdlantského panství od roku 1278 do roku 1866, kteří byli zároveň známými válečníky své doby.
Seznamte se
Páni z Biberštejna (též z Bibrštejna, z Bibirštejna či Bieberštejna, nebo Biberštejnové, německy (von) Bieberstein)
byli panský rod, do Čech přišlý ve
13. století z Míšeňského markrabství, kde sídlili na hradě Bieberstein.
Po příchodu v 13. století jako první ve známost vešel Rudolf
Biberstein, známý válečník (též zvaný Rulík nebo Rulek) který v roce 1278 koupil od krále Přemysla Otakara
II. panství s hradem Frýdlant.
Redernové
byli původně severoněmecký rytířský rod, který měl majetek ve Slezsku již někdy
ve 12. století. Další rodové državy měli v Braniborsku, Anhaltsku a Horní
Lužici. Jejich rodovým hradem se stal Ruppersdorf blízko Vratislavi. Do Čech
přišli v 16. století.
Melichar (Melchior; 1555–1600) studoval v Heidelbergu a Míšni,
studia literatury nedokončil a vstoupil do armády, bojoval ve Francii, Itálii,
Prusku a Polsku. Vešel ve známost díky obraně varaždínské pevnosti před Turky v
roce 1598. Císař Rudolf jej za to pasoval na rytíře a daroval mu dvacet tisíc
tolarů. Melichar poté působil jako prezident válečné rady, stal se vrchním
velitelem uherské armády.
Valdštejnové (Waldstein nebo též Wallenstein)
jsou starý český šlechtický rod, větev
markvartického rozrodu, jejíž jméno je odvozeno od hradu Valdštejn. Připomínají
se od 13. století.
Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna (nebo také Vojtěch
Václav Eusebius z Valdštejna, zkráceně též Valdštejn. Narozen14. září 24. září 1583 Heřmanice u Jaroměře, zemřel
25. února 1634 Cheb byl český vojevůdce a politik, vévoda meklenburský,
frýdlantský a kníže hlohovský a zaháňský, nejvyšší velitel
císařsko-ligistických vojsk během třicetileté války.
Gallasové
byli hraběcí rod pocházejícím z Tridentska.
Matyáš z Gallasu byl první, který se v Čechách usadil,
Sloužil ve vojsku Albrechta z Valdštejna a po Valdštejnově zavraždění, které
pomáhal zosnovat, dostal do vlastnictví jeho frýdlantské a liberecké panství.
Stal vrchním velitelem císařských vojsk.
Clam-Gallasové
český hraběcí rod. V roce 1757 po vymření Gallasů, vzniká spojením s linií původně rakouského
šlechtického rodu Perger-Clamů z Korutan. Tato větev spojených rodů žije na
Frýdlantu až do dubna 1945.
Hrabě Eduard Clam-Gallas (14. března 1805, Praha – 17.
března 1891, Vídeň) byl český šlechtic a rakouský generál.
Do armády vstoupil roku 1823. Pod velením generála Josefa
Radeckého řídil brigádu, která se vyznamenala u Santa Lucie poblíž Vicenzy a v
bitvě u Custozy. Byl vyznamenán vojenským řádem Marie Terezie a povýšen na
polního podmaršálka.
V průběhu prusko-rakouské 1866 války utrpěl ponižující
porážku v bitvě u Jičína, za níž se dostal před válečný soud, ale byl zproštěn
obvinění díky svému vysokému společenskému postavení. Poslední léta svého
života strávil na Frýdlantu.
